O tom, jak jsem vždy toužila být elfkou

Lolitky si možná přejí být princeznami, ale já jsem vždycky toužila být elfka. Samozřejmě potom, co jsem zjistila, že existují "tolkienovší" elfové. Elegantní, štíhlá, krásná a dobrá svým přesvědčením. Nemám jejich témeř nadpřirozenou krásu ani špičaté uši a jsem dobrá jen zmateně. Prý mám ale jejich arogantní výraz. No, tak alespoň něco. :D

Hned poté, co jsem za jedny už dávné prázdniny přelouskala celého Pána Prstenů (jo trapně až po vypuštění filmu Společenstva do světa), jsem se vrhla na Hobita a Silmarillion a než jsem Silmarillion dočetla měla jsem dokonale vymyšlené své elfí alter ego. Vedla jsem si tehdy poznámky, abych časově zapadala, tam kam chci, abych se mohla podílet na různých bitvách apod. Samozřejmě ten kus papíru jsem už dávno ztratila a mě zbylo jen jméno Venea Glorthiel a jeho historie.

Jak tohle jméno vzniklo už jsem psala nesčetněkrát. Venea je jednoduše překlad jména Kateřina. Ještě jsem měla na výběr z Vendea ale to se mi nelíbilo. Druhé slovo je originál. Moje alter ego samozřejmě nemohlo být jen tak nějaká random elfka, ta by leda seděla doma a vyšívala. Potřebovala jsem určité postavení a zázemí a jako sestra, pravé ruky pána Elronda, Glorfindela jsem dostala, co jsem potřebovala bez toho aniž bych se moc spřízňovala s důležitějšími postavami. Po častém zvyku elfího pojmenovávání jsem si vzala část ze jména mého jakože bratra "Glor" a doplnila ho dívčí koncovkou "thiel". Nebo tak nějak to bylo... Tohle jméno jsem hojně začala používat coby internetovou přezdívku a zůstala mi dodnes.

Elfí kostým jsem chtěla taky dlouho. Ale nejdřív mě to nenapadlo, pak jsem neměla peníze a ještě později zase nebyla moc příležitost, kam ho nosit. Letos to rozčísnul, spoustou lidí velmi očekávaný, film Hobit.  Zařekla jsem se, že musím nutně na premiéru (nejlépe tu půlnoční) ve vhodném kostýmu.

A pak šlo všechno ráz naráz.

Stalo se, že moje šéfka náhodou objednávala něco pro svoje děti z fantasyshopu a já tam už nějakou dobu měla vyhlídnuté latexové elfí uši. Připojila jsem se tedy do objednávky a do týdne jsem je měla doma.

Do měsíce jsem si objednala u krejčové Schwartze Katze i šaty, protože má nějaké zkušenosti s historickými střihy a moje elfí šaty jsou (jako spousta ostatních) velmi příbuzná gotickému střihu.

Byly jsme společně nakoupit materiál a o něco později proběhla i zkouška. Nakonec mi šaty dorazily na dobírku domů někdy v červnu.

K narozeninám jsem od rouwi nečekaně dostala prsten Galadriel. Jeden ze tří Nenyu. *_* Měla jsme na něj reakci jako pětileté dítě, které dostane od Ježíška přesně to, co si přálo.

A poslední věc, ke které jsem se dostala víceméně náhodou byla elfí čelenka. Naprosto luxusní a velmi podobná čelenkám z filmu. Naneštěstí, ke mě dorazila až po Festivalu Fantazie, kde jsem kostým prvně zkoušela, takže ji nemam zatím nafocenou na sobě.

Do budoucna bych ráda kostým přecejen ještě doplnila o jednu věc a to o dlouhovlasou paruku. Momentálně plánuji svoje vlasy po ramena ještě zkrátit cca do půlky tváře, takže to není zrovna nejlepší elfí sestřih. Naštěstí už mám nějakou dobu vyhlídnutou loli paruku v Lockshopu, takže jí kromě lolitění využiju i ke kostýmu. :3

Někdy v blízké budoucnosti mi Ketmara přislíbila elfí photoshoot, tudíž se všichni (nebo teda alespoň já) můžete těšit na nějaké prima fotky.

Hmm sakra tohle měl být krátký článek....