1. 11. 2011

Festival fantazie 2011 (no sice mi to od července trošinku trvalo ale co no...)

 Letošní FFko bylo pro mne velmi nové. V řadě je to již sice moje FFko, tuším, čtvrté nebo páté ale poprvé jsem měla možnost trávit skoro celou dobu jeho trvání se svou drahou polovičkou (,kterou kupodivu tentokrát nebyla rouwi xD). A ačkoliv jsem si ještě před FFkem myslela, že svého muže po prvních pár dnech pravděpodobně budu chtít zabít, nestalo se tak. (chtěla ho zabít rouwi)

Před samotným FFkem mě čekala spousta příprav. Jednak hromada přednášek, které jsem měla v rámci Orientconu a pak samozřejmě balení všemožných propriet. Poslední týden před FF jsem tedy trávila děláním přednášek do tří do rána a přemýšlením, co všechno si musím s sebou zabalit.
Na tohle FFko jsem chtěla mít konečně svojí nerdí lolita sukni. Černou loli sukni a na ní potisknuté X-wingy, stíhačky ze Star Wars. Již dřív jsem tím Taurwen vyhrožovala a nakonec jsem jí tedy požádala jeslti by mi jí neušila. Mluvily jsem o barevných kombinacích a nakonec se na všem dohodly. Měla jsem pouze dodat obrázek. Bohužel se mi ale nepodařilo najít obrázek v dostatečné kvalitě, tudíž ve finále má Taurwen sukni s Darth Vaderem a já jen sukni černou bez stíhaček (která se mi ale i tak hodí a chtěla jsem si jí pořídit). Snad se mi to podaří na další con.
Den odjezdu, pátek 1. července, kdy jsem vyžebrala pouze půl dne dovolené, byl dost šílený. Šéfová o víkendu odjížděla do lázní na celý měsíc a tak mi na poslední chvíli rvala do hlavy, co všechno musím udělat za ní až tu nebude. Záviděla jsem rouwi a mužovi, kteří měli oba celý den volno a mohli si vše připravit celkem v klidu. Nakonec jsem ale vyrazila na bus z práce včas se svojí asi tunovou taškou. Z Plzně hurá na Zličín, kde jsem původně zamýšlela oběd, ale jelikož nám odvoz posunul čas, musela jsem rovnou do metra. Pověřila jsem tedy obstaráním jídla rouwi, na Můstku přibrala muže a už jsme byli na Střížkově. Pak už to bylo rychlé. Jídlo, nacpat věci do auta, nacpat se tam sami, zbytek jídla, úděsná cesta přes Prahu, o něco lepší cesta do Chotěboře a Chotěboř.
Nechali jsme věci v autě a došli se zaregistrovat. Dostali jsem jako obvykle hromadu časopisů a knížek, vhodné pro čtení na toaletě a pak hurá ubytovat se. Jelikož jsem s rouwi již rozmazlené, pracující a staré, spinkali jsme všichni na postelích, tudíž žádné tahání spacáků a žádná bolavá záda ze smradlavé podlahy někde v tělocvičně. Syndrom princezny na hrášku?  Pak jsme vyrazili obhlédnout situaci, pozdravit všechny známé, jejihž počet se mi rok od roku zvyšuje. Bohužel se mi ale z úmorného týdne a cestovního pátku udělalo nedobře, takže jsem den zakončila velmi netradičně, neconovsky brzo a šla jsem vyzkoušet letošní vojenské lůžko.

Sobotu 2.7. jsem se probudila již plná energie. Vedle mě můj muž s kocovinou. Typické, stačí chvíli nebýt na dozoru a už to do sebe lije s každým druhým, koho potká. Ten den jsem byla na Star Gate omalovánkách. Vybarvovala jsem Noxku (dá se to tak skloňovat?) Lyu a vyhrála jsem asi ummm páté místo. Odměnou mi byla fotka Daniela Jacksona. *_* (přesně ta, co je tu...) Affaia byla při organizaci omalovánek ve svém školním živlu. Večer jsem pak byla ještě na přednášce Pravda o Střážcích vesmíru od Fejsíka s Nordem. Byla nesmírně vtipná. Kromě jiného se tam porovnávali japonské a americké verze. A ten úvodní film k nové sérii, kde morfuje 199 strážců, bych vlastně i chtěla vidět.  Ale pouze za předpokladu, že to bude bez střihu a každý ten strážce opravu bude morfovat. Asi by to byla spíš úvodní minisérie... Po přednášce hurá do hospody poznávat nové lidi.

Neděle 3.7. byla první den, kdy jsem měla na starosti vlastní program. Začala jsem velmi lehkými omalovánkami, na které mi přišlo nečekaně hodně lidí. Včetně jednoho páru s malým dítětem. Byla jsem velmi potěšena, lidé si pochvalovali, jak je vybarvování uklidňuje a že je to fajn program. Možná tedy v pořádání omalovánek budu pokračovat. Před mými omalovánkami jsem byla ještě na programu Zvěmi, která měla přednášku na téma: úvod do japonské popové kultury, míněno hudební. Je pravda, že jsem nebyla na celé přednášce ale zaujala mě jedna skupina a to dívčí skupina Perfume. Zbytek dne bylo už jen ve znamení dodělávání přednášek a hromadném popíjení brusinkového Frisca, které jsem si já osobně velmi zamilovala a pila jsem ho pak skoro celé FFko.

V pondělí 4.7. jsme začali remcat na neustálou zimu a na nezvykle pomalý rozjezd letošního conu. Usoudili jsme, že je to tím, že je ta zima a že se tedy o dost méně pije pivo. Měli jsme volno a žádný zajímavý program nebyl, takže jsme opět dodělávali přednášky. Pak jsme chvíli připravovali náš divadelní soubor (Fejsík, Nord, rouwi, já a nakonec i Zvěmi) na úterní představení. Na programu jsme měli volnou adaptaci japonské pohádky. Dostala jsem roli holého králíčka. Večer se potom konala epická Bollywood párty! Tuhle diskotéku už žádná jiná, co následovala další dny, nepředčila. Ještě že máme Wynn. Jsem zvědavá jeslti na další ročník FF bude povolena japonská párty.

V úterý 5.7. musel můj muž vstávat brzo ráno neb ho již dohnaly jeho vlastní přednášky.  Přilepila jsem se tedy na chvíli zase na rouwi. Na její origami workshop dorazilo asi 70 lidí. Také jsem se snažila cosi skládat ale nakonec to vypadalo jen jako zmuchlaný papír... -_- Byla jsem se podívat na komentovaném promítání Wynn na téma Indické reklamy a bylo to vážné něco.  Volná adaptace japonské pohádky... to ono letošní divadlo Orientconu... nebylo tak vtipné jako to loňské... Hrát králíčka mi úplně nešlo, bývalo by pomohlo víc kapek rumu. Ale chodit po krokodýlech mě bavilo. A chudák moje spodničky aka králíčkovy vnitřnosti. 8D Neptejte se prosím. Improvizace největší. Zakončení dne na VIP schodyconu.


Ve středu 6.7. jsem musela vstávat docela časně. V devět jsem pouštěla promítání Shinobiho. Když jsem ale dorazila do naší místnosti už tam byl Fejsík a měl vše připraveno. Tudíž jsem si jen došla koupit snídani a pak jsem koukala. Kolem oběda měla rouwi přednášku o japonské kuchyni v ČR a zase tam bylo překvapivě hodně lidí. Lidi holt rádi jedí. Pak bylo v programu opět okno tudíž jsme se po obědě opět zaparkovali ve Vočích a dopilovávali přednášky. Od sedmi večer jsem promítala Summer Snow a hned jak skončil jsem utíkala za mužem do herny podívat se na jeho ukázku Warhammeru. Bohužel (naštěstí) akorát končili a já stihla přijít i na kousek rouwiny přednášky o ztřeštěných japonských seriálech. Ten večer byla naplánovana Star Wars Unlimited párty a tak jsme tam chvíli pobuli a pak šli spát, neb druhý den ráno opět promítám.


Čtvrtek 7.7. promítám Nobuta wo Produce. Fejsík už na mě zase čeká tudíž jsem víceméně bez práce. Nechápu jak může být vzhůru tak brzo... Koukám a snídám stejně jako ve středu. Dopoledne mám přednášku o Japonské módě v ČR. Probrala jsem všechny blogy a weby, které jsou klíčové, ačkoliv jsou některé asi už mrtvé. A ačkoliv jsem měla přednášku tak úzce zaměřenou přišlo na můj vkus docela dost lidí. Po přednášce jsem si s rouwi zase sedli k notebookům a snažili se najít nějaké vhodné obrázky k naší společné večerní přednášce. Ten den jsem se taky byla podívat na přednášce mého muže. Sice jsem vůbec nechápala o čem mluví, neb Warhammer je mi stále poněkud cizí, ale vyprávěl nádherně. :3 Před večerní přednáškou jsem ještě účinkovala v soutěži anime kytara a kromě jiného jsem zazpívala kousek Pink Fluffy Unicorns a dověděla jsem se jak Lady Gaga krade japonské popové hity témeř i včetně stylizace. Na moji a rouwinu přednášku o vtipných prvcích v yaoi bylo jako obvykle narváno. Cokoliv se týká sexu má ohromnou účast. Po přednášce to pak jistil Schodycon...



V pátek 8.7. jsem měla hlavní večerní program. Celý den jsem se děsila, že budu mít málo materiálů a skončím moc brzo a tak jsem skoro celý den proseděla nad počítačem a ačkoliv mi ostatní říkali, jak už mám přestat, že to bude dobrý, pořád jsem pokračovala. Jakákoliv seriózní přednáška, která se netýká lolity, mě děsí. Nejsem zrovna dobrý přednášející. Kdo se mnou už měl tu čest mluvit, ví že mluvit skoro neumím a taky jsem proto většinou zticha. Nicméně v šest hodin večer jsem nastoupila nejprve s lehčím a velmi zábavným tématem, japonskými reklamami. Přišlo snad sto lidí a všichni se nacpali do místnosti určené pro lidí třicet. Nedalo se tam dýchat, bylo tam vedro ale nikomu to nevadilo všichni se bavili. Je to velmi vděčné téma a zvedne vám to náladu, ať už sedíte před plátnem nebo za počítačem. Pak jsem měla hodinu volno a v osm hodin začínaly moje japonské svátky. Udělat přednášku na japonské svátky je moc moc těžké, neb japonci slaví kde co. A zvláštně kdybych měla zmínit všechny lokální slavnosti, pravděpodobně bych měla co říct, ke každému dni v roce. Nakonec ale přednáška dopadla docela obstojně. Minimálně na moje měřítko. Jinak by to samozřejmě mohlo být lepší. Od jedenácti jsem se pak s ostatními vydala na další diskotéku, užasně jsem se nabumbala a spát jsem šla asi v šest ráno.


 

V sobotu 9.7. jsem naštěstí měla program až od dvanácti, takže jsem se stihla obstojně vyspat na mojí poslední přednášku, Tokio město módy. V ní jsem projela v rychlosti různé styly-nestyly, módní čtvrti a jejich hlavní obchodní centra, zahraniční weby a blogy věnované japonské módě, porovnala jsem japonské a západní verze módních přehlídek a už byl konec. V jednu hodinu byla přednáška, na kterou jsem se moc moc těšila. Byla to přednáška Starenčiny dobroty a byla to přednáška o jídle ze Zeměplochy s ochutnávkou. Tak tedy bylo to vynikající a jahodový klátil byl vskutku vzrušující. Na večer nebo spíš tedy noc byl přichystán orientconí galavečer. Tedy přichystán nebyl ale lidi tam stejně ty dvě hodiny seděli a dívali se na nás, jak hážeme interní joky. Poslední pijící večer. Bylo hnusně, zima, pršelo a nakonec byla bouřka. Můj muž a rouwi si lezli už velmi moc moc na nervy. Šlo se spát.

V neděli 10.7. v poslední den conu, rouwi ráno vyrazila z pelechu neb měla promítání a já zaspala odjezd fejsíka s Nordem. Neb jsem vůbec netušila, že už chtějí jet a nikdo mi to neřekl. Takže jsem pak byla taky naštvaná jako všichni ostatní, kteří byli tedy asi naštvaní z jiných důvodů ale stejně. Zabalili jsme, rozloučili jsme se s posledními známými a vyrazili. Po cestě do Prahy bylo dost ticho a to se změnilo k lepšímu až když jsme před Prahou zamířili k mekáči na oběd. FFko bylo za námi a nám se nějak nechtělo vrátit se zpátky do práce a domů. Zpět ke zdánlivě normálnímu životu. Jenže upřímě co nám zbývalo?

A tak jsem tedy šla v pondělí do práce. A to byla vražda!

Tak se mi povedlo konečně napsat nějaké stručné shrnutí letošního FFka. Samozřejmě jsme dělali ještě spoustu jiných věcí kromě pití, trsání a bytí na přednáškách... Taky jsme se snažili hrát hry na různých konzolích, skákali na ddrku, hráli deskovky, jedli spoustu grilovaného hermelína a číny, utráceli za placky, snažili se sehnat Cider Mad Apple, stáli frontu na sprchu, asi milionkrát jsem se převlíkali a pak ještě dělali nějaké cenzurované věci nebo jsme se prostě jen tak poflakovali kolem. Teď je ale už má mysl upnutá na Pragoffest 2012 a na linii zaměřenou na japonskou popkulturu (pravděpodobně s názvem "J-culture" pokud to projde schvalovacím řízením), která tam, s nějakým tím vylepšením, opět poběží pod mým vedením. Hope so.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...